Fotím tak jak mám čas a chuť. Jsem potěšen když se Vám nějaká fotka líbí.

Omlouvám se všem že nemohu věnovat prohlížení tolik času kolik si Vaše alba zaslouží, bohužel jsem pracovně dosti vytížen.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 29.6.2019
  • 19 zobrazení
  • 5
  • 33
Cestou domu jsme se zastavili na naší nejkrásnější přehradě, sluníčko svítilo a tak nic nebránilo k pořízení pár obrázků tentokráte s krásně modrou oblohou.

Podnětem pro výstavbu přehrad na horním toku Labe byla katastrofální povodeň v červenci 1897. Teprve však zemským zákonem č. 31 z roku 1903 byl dán zákonný podklad pro zahájení soustavné regulace od Špindlerova Mlýna do Jaroměře včetně výstavby údolních přehrad v horní části toku. Podrobný projekt přehrady Les Království (dříve uváděné jako přehrada Těšnov nebo Bílá Třemešná) na Labi vypracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Ing. Josefa Plicky. V roce 1909 byla stavební část vodního díla zadána firmě Ing. J. V. Velflík v Praze a dodávka železných konstrukcí firmě Fanta & Jireš v Praze. Stavba proběhla proběhla v letech 1910 – 1919, prodloužení doby značně ovlivnila 1. světová válka. Ve své době se jednalo o největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo zadrženého množství vody, a nejdelší přehradu, co do délky zděné hráze. V letech 1920 – 1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní elektrárna. Technologickou část dodala firma Českomoravská - Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík. Celé vodní dílo včetně elektrárny je od roku 1958 nemovitou památk
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 11.8.2019
  • 33 zobrazení
  • 7
  • 1212
Velmi atraktivní a fotogenický horský potok, který v podobě příkrých kaskád a peřejí divoce protéká masivem Světlé a Černé hory v Krkonoších. Tak to se píše, ale při naší poslední návštěvě Jánských lázní bylo v potoce celkem málo vody a proto divoce protékající vodu peřejemi jsem si jen představoval.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 10.8.2019
  • 20 zobrazení
  • 6
  • 88
V tomto albu jsou obrázky z procházky kolem řeky Bílá Opava a z lázní Karlova studánka.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 22.7.2019
  • 40 zobrazení
  • 9
  • 1717
Jeskyně Na Pomezí jsou krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1965 jsou národní přírodní památkou.
Návštěvní trasa má délku 390 metrů, celková délka chodeb v jeskyních je přes 1700 m. V jeskyních je průměrná teplota ovzduší 7,7 °C. Prohlídka jeskyní trvá cca 45 minut. Ročně do jeskyní zavítá až 70 tisíc návštěvníků. Jeskyně jsou největším jeskynním systémem v ČR, který vznikl rozpouštěním mramoru (tj. krystalického vápence).

Prohlídka začíná v Ledovém dómu, dále se pokračuje k Dómu U smuteční vrby, přes chodbu Římských lázní se dojde k Bílému dómu, který má velmi bohatou výzdobu. Následuje nejvyšší dóm v jeskyních – Královský, za kterým pokračujeme Kanálovou chodbou, na její pravé straně si všimneme krásně vyzdobené pukliny Klenotnice a krápníku Srdce. Předposledním dómem na návštěvní trase je Dóm U Kazatelny a v Bahenním dómu prohlídka končí.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 21.7.2019
  • 34 zobrazení
  • 9
  • 2121
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál.

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • 21.7.2019
  • 29 zobrazení
  • 8
  • 2828
Klášterní barokní kostel byl vybudován na místě starého poutního místa jehož počátky sahají do 13. stol. Současná bazilika pochází z 18. stol. Stavba má půdorys kříže s postranními kaplemi, pravé příčné rameno kříže je tvořeno zbytky původního gotického kostela. Hlavní oltář je dílem sochařů J. Hájka z Mnichova Hradiště a I. Brenera z Liberce. Na oltáři se v pozlacené skříňce nachází soška Panny Marie ze druhé poloviny 14. stol., nazývaná Mater Formosa – Sličná matka. V ambitech se nachází jedna z nejstarších gotických památek v Čechách, socha Ulricha von Biebersteina. K vyhledávaným památkám patří také křížová cesta nebo Polní valdštejnský oltář.
V těsné blízkosti kostela stojí františkánský klášter z konce 17. století.
Poutníci ze všech stran od nepaměti přicházeli po tzv. Staré poutní cestě, jedné z nejkrásnějších tras vedoucích do Hejnic. Cesta je lemovaná historickými kapličkami, vede přes kopce a pastviny.

Od 1. července 2018 je poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie národní kulturní památkou.

První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí ?izery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze. V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927, která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní nádrže k vodárenským účelům. Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.

Stavbu viaduktu prováděla vídeňská firma Bruder Redlich & Berger. Autorem stavby dráhy je Herrmann Rosche, který se stal v roce 1897 generálním ředitelem společnosti Ústecko – teplické dráhy pro hospodárné zásobování severních Čech z Krušnohorské pánevní oblasti. Viadukt je dlouhý 202 metrů a nejvyšší pilíře dosahují výšky 27 metrů, tvořených čtrnácti poli o rozpětí 12 metrů polí šířky.

Půdorysně prochází v oblouku o poloměru 420 metrů. Na stavbu byl použit diorit, vytěžený při hloubení tunelu této trati pod Ještědským hřebenem. Obklad a parapety jsou z liberecké žuly. Vzniklo zde dílo, které vrostlé do terénu, může být příkladnou ukázkou nejen unikátní mostní konstrukce, ale i významným technickým dílem, které od svého vzniku není rušivým krajinným prvkem. Stává se obdivovaným krajinným prvkem a je dokladem tvůrčí invence člověka v zapojení technického díla do krajiny. Most je proto významnou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek.
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • letos v červenci
  • 16 zobrazení
  • 4
  • 1616
Přehrada Desná (známá též pod označením Protržená přehrada) bylo vodní dílo vybudované na Bílé Desné v Jizerských horách. Impulzem pro její výstavbu se staly záplavy, které oblast podhůří těchto hor ve druhé polovině 19. století postihovaly. Projekt na výstavbu přehrady zpracoval pražský inženýr Wilhelm Plenkner, jenž navrhl soustavu přehrad na Bílé a Černé Desné, jež by spojovala štola umožňující převedení vody z jedné přehrady do druhé. Obě zmíněné přehrady byly navrženy jako zemní sypané. Jejich výstavba probíhala v letech 1912 až 1915 současně. Během stavby však oblast postihly intenzivní deště, které budované dílo poškodily, a navíc začala první světová válka, jež si vynutila úsporná opatření, která se promítla do kvality stavby.

Přehrada na Bílé Desné včetně spojovací štoly byla dokončena během září 1915 a v listopadu proběhla její kolaudace. Za zhruba deset měsíců poté spatřili dva lesní dělníci odpoledne 18. září 1916 pramínek vytékající z tělesa hráze. O svém nálezu informovali hrázného a ten o situaci zpravil správce stavby, od něhož dostal příkaz k okamžitému otevření uzávěrů v tělese přehrady. Pramen vytékající z hráze ale nabíral na intenzitě a dělníci otevírající uzávěry se báli o své životy. Místo proto raději opustili, kvůli čemuž zůstaly uzávěry otevřeny jen z části. Sedmdesát minut po zpozorování pramínku se celá hráz přehrady protrhla a z nádrže se vyvalila nashromážděná voda. Ta svou intenzitou ničila domy stojící v údolí pod přehradou a vyžádala si i oběti na lidských životech. Navíc valící se vodě pomáhaly jako beranidlo klády, jež původně ležely uskladněné u pily nad Desnou. Katastrofa si vyžádala 65 lidských životů, 33 zničených a 69 poškozených domů; 307 osob zůstalo bez přístřeší.

Za příčinu neštěstí se považoval nevhodně zvolený materiál tělesa hráze spolu s jeho nedostatečným hutněním. Studie zpracovaná roku 1996 ovšem tyto příčiny vyloučila a jako příčinu protržení hráze identifikovala průsak vody tělesem přehrady, neboť jeho těsnění nebylo projektantem navrženo dostatečně. Soudní proces vedený kvůli protržení přehrady trval 17 let a skončil osvobozením obžalovaných s odůvodněním, že za příčinou katastrofy stála geologická porucha nacházející se v takové hloubce, kde již tehdy nebylo vyžadováno provádění zkušebních sond.

Z protržené přehrady se dochovala šoupátková věž spolu se štolou k Soušské přehradě. Ve štole našli své zimoviště netopýři. Evidováno zde bylo celkem jedenáct druhů. Vstup do štoly je zakázán a od roku 2005 je zimoviště prohlášeno za evropsky významnou lokalitu. Turistům je v okolí přehrady k dispozici naučná stezka se šesti zastaveními.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 6.7.2019
  • 30 zobrazení
  • 9
  • 1414
Oybin (česky Ojbín[3], Ojvín[4] či Ojivín) je lázeňská a výletní obec na jihovýchodě Saska, v okrese Zhořelec, poblíž hranic s Českou republikou. Má přibližně 1 400[2] obyvatel. Dominuje jí mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera.

První zmínky o hradu jsou z počátku 13. století. Žitavsko dlouhá léta patřilo rodu Ronovců. Roku 1290 se zde připomíná v listinách Čeněk z Ojvína, až v roce 1319 Jindřich z Lipé pocházející z tohoto rodu, celé území včetně hradu Ojvín předal králi Janu Lucemburskému výměnou za území na Moravě[5]. V 14. století nechal hrad výrazně přestavět jeho syn, král Karel IV. Hrad byl jeho oblíbeným sídlem a navíc v dohledu Žitavy demonstroval moc českého panovníka nad celým Žitavskem. Rozhodnutím Karla IV. zde byl později vybudován klášter celestýnů. Hrad měl strategicky významnou polohu na obchodní stezce z Čech do Lužice. Ze staveb z doby Karla IV. se dochovala část císařské oratoře - kaple sv. Václava[6] a chrám celestýnského konventu.[7]

V roce 1429 odolal i útoku husitů. Zdroj Wikipedie
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • 5.7.2019
  • 28 zobrazení
  • 8
  • 2828
7.6.2019 jsme byli pozvaní na jednu akcičku jejíž součástí byl i koncert skupiny Kryštof. Koncert ukončil malý ohňostroj který překvapil všechny přítomné. byl totiž rozdělen do tří částí o kterých nikdo nevěděl a proto i tento záznam pořízený mobilem nenavazuje plynule. Potom byla už jen diskotéka, jídlo a pití až do ranních hodin.
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 8.6.2019
  • 28 zobrazení
  • 5
  • 1515
Byl jsem ukecán svou drahou polovičkou na návštěvu protidrogového vlaku. Nechtělo se mi ale nakonec jsem byl mile překvapen, a ani chvíli se nenudil. Celá prohlídka trvá něco málo přes hodinu a základ tvoří skutečná událost. Prostě je to o tom jak se někdo dostane k drogám a buď ho to semele anebo se vzchopí a začne s tím bojovat. Je to zaměřené na školní mládež, během prohlídky a promítání filmu se dávají otázky a děti odpovědi vyplňují do dotazníků. Návštěvu vlaku pokud k Vám dorazí doporučuji, je to opravdu zajímavé.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 5.6.2019
  • 32 zobrazení
  • 2
  • 1010
V rámci relaxu jsem byl vyslyšen a holky se vzdaly moře a se mnou absolvovaly výlet do Dubaje. Pro holky to bylo v tom vedru náročné, ale zvládly to celkem dobře.
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 19.5.2019
  • 68 zobrazení
  • 8
  • 2323
V Emirátech jsme byli ubytovaní ve Smart Line Bin Majid Beach Resort. Všude bylo čisto, klid a tak jsme mohli vypnout a jen si užívat. Vedro jak prase, takže když jsem nechodil po resortu a necvakal, nekoupal se v moři, tak jsem seděl v bazénovém baru a pil kávičku a různé alko i nealko nápoje. Moje zlatíčka se náramně bavila, střídali bazén, skluzavku a moře.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • letos v květnu
  • 130 zobrazení
  • 7
  • 1414
17.5.2019 byl den s velkým D. Ten den se vyznačoval tím, že poprvé ve svém životě poletím letadlem. Cesta byla celkem klidná a musím říct že i ty silnice nahoře dostaly v zimě hezky zabrat, páč to hezky drncalo a nikdo se nesnažil dírám vyhnout. Po šesti a půl hodině jsme zdárně dosedli na zem hodně kilometrů od našeho domova.
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 17.5.2019
  • 119 zobrazení
  • 11
  • 4040
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 24.5.2019
  • 31 zobrazení
  • 9
  • 2121
Nejen při západu a v noci je Praha krásná. Je tomu tak i při svítání kdy zlatavá barva vycházejícího slunce dodá fotkám jiný rozměr.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • letos v březnu
  • 58 zobrazení
  • 8
  • 3333
Kategorie: městaostatní
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 15.2.2019
  • 61 zobrazení
  • 7
  • 2929
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 9.2.2019
  • 49 zobrazení
  • 8
  • 1919
Jako každý rok tak i letos proběhlo zimní smočení v Ohři, kdy si místní otužilci, jejich kolegové a přátelé stejného "postižení" dopřáli koupel v Ohři. Bylo prý teplo vzduch 0°C a voda 2,5°C.
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 3.2.2019
  • 114 zobrazení
  • 6
  • 1313
26. ledna proběhla v Podbořanech historická bitva o které nikdo neví jestli a jak se vůbec udála. Opět jsem si potvrdil, že musím ještě hodně trénovat, protože fotit lidi vůbec neumím. :-)
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 26.1.2019
  • 55 zobrazení
  • 8
  • 1111
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 19.1.2019
  • 62 zobrazení
  • 9
  • 3535
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 20.12.2018
  • 49 zobrazení
  • 10
  • 1717
42 komentářů
  • 8.12.2018
  • 58 zobrazení
  • 12
  • 4242
Kategorie: městaostatní
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • listopad 2018
  • 58 zobrazení
  • 10
  • 4040

Nebyla nalezena žádná alba.

Fotím tak jak mám čas a chuť. Jsem potěšen když se Vám nějaká fotka líbí.

Omlouvám se všem že nemohu věnovat prohlížení tolik času kolik si Vaše alba zaslouží, bohužel jsem pracovně dosti vytížen.

Aktivní od

3. července 2008

Pohlaví

muž

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama