Název

Dovolená 2014 - hrad Střekov

Popis

Světoznámý Goethe, romantik Mácha, hudební skladatel Wagner, malíři Richter a Doerell i básník Körner. Ti všichni Střekov viděli, nechali se očarovat jeho kouzlem, a pak psali, malovali a skládali jako nikdy předtím. Jen Richard Wagner musel múzu trochu „postrčit“. V roce 1842 se za úplňku zahalil do bílého prostěradla a toulal se po hradbách. Mnoho lidí možná vyděsil, ale stálo to za to. Na Střekově složil báseň, která se stala podkladem pro libreto opery Tannhäuser. Dvaadvacet let předtím podnítila tajemná silueta Střekova Ludwiga Richtera k namalování slavného „Přívozu u Střekova“. Obraz je dnes vystaven v Drážďanské galerii. Reprodukce neméně vyvedených výtvarných děl Ernsta Gustava Doerella si můžete prohlédnout přímo na hradě. Nachází se zde také jeho pamětní deska.
19. stoletím začínáme záměrně. Tehdy se totiž Evropou šířila vlna romantismu, která rozechvívala duše a podněcovala fantazii. Toulky přírodou a prohlídky zřícenin byly v módě. A tak se Střekovu, který od konce 17. století chátral, znovu dostalo pozornosti. Turisty sem vábila magická atmosféra dlouhé historie, opředené tajemstvím.
Aby stát prosperoval, bylo třeba vybírat cla. Aby mohla být vybírána cla, musel být hlídán dovoz a odvoz zboří. Aby mohl být kontrolován obchod, bylo třeba vystavět strážní celnici. Čedičová skála, pnoucí se nad hladinu Labe do výšky sto metrů, se zdála být k stavbě hradu se stanicí ideální. Tehdejší král Jan Lucemburský měl jiný problém – peníze. Vyřešil to vskutku šalamounsky, když roku 1316 daroval obec Střekov bohatému pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že tu hrad vystaví. O tři roky později, když bylo takzvané Velké stavení hotovo, předal Střekov v manství děčínským Vartenberkům.
Vartenberkové vlastnili hrad asi sto let a zasloužili se o jeho rozšíření. V 15. století se majitelé střídali. Roku 1485 přešel Střekov do rukou Hanuše Glace ze Starého dvora, který provedl přestavby za účelem zvětšení obytných prostor hradu. Roku 1563 získali Střekov Lobkowiczové, jimž patří dodnes. Na jeho přestavby, rekonstrukce a údržbu už dali jmění. Jen za Václava, prvního příslušníka tohoto rodu na Střekově, bylo prostavěno tři sta kop grošů a pět set zlatých.
Ačkoli Střekov nebyl budován jako vojenská pevnost, mnohokrát ho k tomuto účelu využili. Přesto se to na jeho vzhledu příliš nepodepsalo. Tedy až do roku 1757, kdy byl bombardován oddíly generála Laudona. Šest dělových koulí je jako smutná vzpomínka dodnes zaryto do strmé skalní stěny. Všechny naráz jsou vidět z jediného místa na nádvoří. Povídá se, že pokud to místo najdete, splní se vám do šesti dní nejtoužebnější přání.
Důležitou roli sehrál Střekov už za husitských válek, kdy v jeho pevných zdech našli útočiště řádové sestry z teplického kláštera a roudnický probošt Jan. Za třicetileté války se na hradě vystřídali Sasové a Švédové. Střekov byl vypálen a v roce 1658 opuštěn. Avšak i zchátralé zdi byly dost silné na to, aby za sedmileté války uvítaly pruské oddíly. To se jim stalo osudným. Na Prusy útočili dělovými ranami Chorvati, což odneslo především Velké stavení a kaple.
Poslední vojska odvál čas a Střekov se začal měnit v romantickou ruinu. Od 19. století láká do svých historií očarovaných zdí stále více návštěvníků. Hradní restaurace, v níž si nedočkaví výletníci krátí chvíle před zahájením prohlídky, funguje od roku 1830. V turistickou atrakci se Střekov definitivně proměnil na počátku 20. století. Hospodářské budovy v podhradí byly upraveny na hostinské pokoje.
V roce 1961 byl prý v místech někdejšího statku a poplužního dvora zinscenován požár. Tenkrát měl totiž Ústí nad Labem navštívit prezident a horliví úředníci se obávali jeho rozhořčení nad tím, že u monstrózního Střekova nebude kde odstavit vládní automobil. Historické budovy lehly popelem a pod hradem bylo zbudováno parkoviště.
Hrad Střekov patří už téměř půl tisíciletí Lobkowitzům. V současnosti je v držení pana Williama, který jej restituoval po roce 1989.

Text použit z oficiálních stránek.

Kategorie a štítky

Nastavení