Název

Dovolená 2013 - Lipno vodní nádrž, hrad Vítkův kámen, Čertova stěna a klášter Zlatá Koruna

Popis

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km2 jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za České či Jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem

Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou, a je vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na kótě 729 m n. m. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m

Vodní elektrárna Lipno I byla uvedena do provozu roku 1959 a nachází se v podzemí v blízkosti hráze vodní nádrže Lipno na Vltavě v Jihočeském kraji. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Energie je vedena kabely na povrch do transformátoru a rozvodny.

Průtok vody není dostatečný, aby bylo možné dlouhodobě udržovat vysokou výrobu energie, a proto je elektrárna používána jako špičková elektrárna, která pracuje hlavně v čase elektrické špičky, kdy se dobře uplatní její schopnost rychle (během 226 vteřin) rozběhnout produkci energie a dodat krátkodobě vysoký výkon, elektrárna Lipno II pak pracuje jako elektrárna průběžná, se stálým, nízkým výkonem. Nachází se u vyrovnávací přehradní nádrže Lipno II , která byla uvedena do provozu roku 1957, a pracuje na ní jedna Kaplanova turbína o výkonu 1,6 MW.

Vítkův kámen

Vítkův kámen (pod vlivem Občanského sdružení Vítkův Hrádek často psáno též v pravopisně chybné podobě Vítkův Kámen) je zřícenina gotického hradu ležící na stejnojmenném vrcholu Vítkův kámen na pravém břehu Lipenské přehrady, nad vesničkou Svatý Tomáš, asi 5 km od obce Přední Výtoň. Je 2.[zdroj?] nejvýše položenou zříceninou v ČR (1035 m n. m.). Lze se setkat i s názvy Vítkův hrádek (Vítkův Hrádek) nebo německým označením Wittigstein (Wittinhausen).Byl založen Vítkovci ve 13. století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. První písemná zmínka o hradu se objevuje v roce 1347. Počátkem 14. století přešel hrad do vlastnictví Rožmberků a ti jej měli ve svém vlastnictví až do začátku 17. století (vláda posledního Vítkovce Petra Voka) s krátkou přestávkou v období husitských válek. V roce 1394 zde byl uvězněn král Václav IV. Za vlády Rožmberků byly k původnímu hradu přidány hradby s pěti baštami. Poté patřil pod Krumlovské panství a rodu Eggenbergů a počátkem 18. století připadl Schwanzenberkům. Hrad byl používán a udržován asi do poloviny 18. století a poté již vyhořelý osiřel. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu.

Po druhé světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu byla usídlena vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou.

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení Vítkův hrádek, které z darovaných 11 milionů korun nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat. Uvnitř jeho členové postavili dřevěné schodiště o 61 schodech. Dnes je po rekonstrukci přístupná veřejnosti a plošina na obytné hranolové věži slouží znovu jako rozhledna (od roku 2005).

Čertova stěna-Luč je národní přírodní rezervace o rozloze 140 ha nacházející se podél úseku řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Vznikla v roce 1992 sloučením státních přírodních rezervací Čertova stěna (založena 1956 na pravém břehu řeky, rozloha 10 ha) a Luč (založena 1934 na levém břehu řeky, rozloha 95 ha). Rezervace byla roku 2005 rozšířena v oblasti pravého břehu a byl do ní také zařazen tok Vltavy mezi vlastním kamenným mořem a Loučovicemi.

Klášter Zlatá Koruna se nachází asi 8 km od Českého Krumlova v katastru obce Zlatá Koruna
Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II.[1] Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona)[2], podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Zprávu o darování má cisterciácký kronikář Jan z Viktringu.[3] Kristovu Korunu získal Ludvík IX. od konstantinopolského císaře Balduina II. (1239). Postavil pro ní kapli Saint Chapelle (1248). Koruna se stala symbolem jeho vlády i "dárkem" pro významné osoby a instituce.[4] Zůstává otázkou, jak se relikvie dostala k českému králi. V úvahu připadají dvě možnosti: buď přes Richarda Cornwallského - římského krále, který byl švagrem Ludvíka IX. Svatého a od roku 1262 ve spojení s českým králem nebo skrze generální kapitulu cisterciáckého řádu.[5]

Zlatá Koruna byla druhou zeměpanskou fundací cisterciáckého kláštera (první Plasy roku 1144). Už roku 1259 byla odeslána žádost na generální kapitulu cisterciáckého řádu s žádosti o založení řádového domu. Z Baumgartenbergu a Wilheringu byl vyslání opati, aby posoudili situaci a vyjádřili případný souhlas či nesouhlas se záměrem českého krále. Založení proběhlo až roku 1263 zřejmě z důvodu války s Uhry (1260 - bitva u Kressenbrunnu). Vítězství v uherské válce mohlo být jednou z motivací založení kláštera. Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším důvodem, bylo posílení královského vlivu v jižních Čechách a utužení vazeb v rámci česko-rakouské unie. Přemysl Otakar II. chtěl zabránit, aby královský majetek nebyl úplně rozchvácen Vítkovci, a proto předal klášteru Boleticko a Netolicko (pouze část s kastelánií) s 880 km2 lesa. Přemysl Otakar II. se považoval za dědice babenberských práv k rakouským zemím, proto za mateřský klášter nové fundace zvolil klášter v Heiligenkreuzu.
více info : http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Zlat%C3%A1_Koruna

Kategorie a štítky

Nastavení